Herecký koncert o síle přátelství. Zimní prázdniny slaví návrat kvalitních komedií
Prosinec 1970. V prestižní internátní škole Barton v Nové Anglii, která připravuje nadané chlapce na univerzitní vzdělání, všichni vyhlíží Vánoce. Pro studenty i pedagogy svátky znamenají opuštění strohých místností přípravky. Bohužel ne všichni žáci mohou odletět soukromým vrtulníkem do tropických rájů, škola proto nabízí ubytování i přes zimní prázdniny. Učitelé se každý rok děsí, nikdo nechce ve škole zůstat a dohlížet na smutné studenty. O Vánocích v roce 1970 padne černý petr na Paula Hunhama (Paul Giamatti); samotářského učitele latiny, kterého studenti nesnáší. Mezi pěticí osiřelých studentů vyčnívá Angus Tully (Dominic Sessa). Nadaný, ale problémový žák, kterému rodiče hrozí přesunem na vojenskou školu. Tully si svůj vztek na matku, která o vánočních svátcích odletěla s novým manželem na líbánky, vybíjí na Hunhamovi a zbylých studentech. Poté, co všichni žáci odletí soukromou helikoptérou na lyžovačku, zůstává jediným protivníkem Paul Hunham. Boj mezi studentem a učitelem sleduje vedoucí kuchyně Mary Lambová (Da'Vine Joy Randolphová), která se nedokáže radovat z Vánoc; její syn zemřel ve Vietnamu.
Alexander Payne se ve svém nejnovějším filmu zaměřil na své tradiční téma; mezilidské vztahy. Předvídatelnému příběhu o trojici traumatizovaných jedinců, kteří najdou oporu jeden v druhém, dominují herecké výkony. Paul Giamatti, jemuž Payne svěřil jednu z hlavních rolí v oceňované Bokovce, v roli přísného pedagoga exceluje. Tradiční postavu drsného jedince s laskavým srdcem Giamatti podtrhl fyzickou transformací. Šilhání, lepkavé ruce a metabolická porucha Hunhama oddalují od okolí a uzavírají ho do světa školy, kterou miluje, a kde jím okolí opovrhuje. I přes zjevné samotářství Hunhman představuje prototyp pedagoga, který zásadně formuje život svého žáka a předá mu cenné životní zkušenosti.
Debutující Dominic Sessa v roli rozhněvaného mladého muže dobře koresponduje s Giamattiho strohostí. Objev z herecké akademie Carnegie Mellon vtělil rebelujícímu teenagerovi pohybovou ztřeštěnost a vtiskl postavě patřičnou křehkost v momentech odhalující rodinné trauma.
Napětí mezi studentem a učitelem vyvažuje truchlící kuchařka v podání Da'Vine Joy Randolphové. Randolphová s jemnými nuancemi ztvárňuje matku prožívající ztrátu jediného dítěte. Polovinu filmu sarkasticky glosuje hádky mezi Tullym a Hunhamem a vystupuje v roli moudré rádkyně. V další polovině se její nezaujatost proměňuje a divák spatří celý bolavý proces truchlení. Randolphová v jediném záběru dokáže ztvárnit rozpad lidské duše způsobený úmrtím milované osoby.
Afroamerická vedoucí školní kuchyně zároveň představuje další téma filmu. Alexander Payne se díky kameře a vizuálnímu ladění snímku pevně uzamkl v amerických 70. letech. Diváka přivítá dobové logo společnosti Universal, postavy užívají populární antidepresiva a nad školou se vznáší hrozba odchodu do Vietnamu. Tedy jenom nad chudou částí studentstva. Syn Lambové nedosáhl na stipendium, nemohl odejít na univerzitu, proto dostal povolávací rozkaz. Bohaté elity pokračují rovnou na prestižní školy a válka pro ně neexistuje. Zatímco Lambová symbolizuje společenskou nerovnost, Hunham ji aktivně kritizuje. Odmítá prosby ředitele o zlepšení známek bohatých studentů, jejichž rodiče školu živí, a Tullyho setrvale upozorňuje na těžké osudy nemajetných.
Zimní prázdniny svou kritiku společenského řádu připomínají kultovní Společnost mrtvých básníků. V obou internátních školách se střetávají učitelé se studenty a v obou filmech jsou vyzyvatelé statusu quo potrestání. I přesto, že život ústředního tria zůstane ušetřen, důsledky porušení pravidel jsou podobně fatální.
Payneův snímek se od Společnosti mrtvých básníků odlišuje svou laskavostí. Většinu situací podbarvuje atmosféra jemného humoru a vzájemné lásky. Zimní prázdniny jsou cenným příspěvkem do upozaďovaného žánru kvalitních komedií, které opomíjejí trapnost a nabízí sofistikovaný humor a hlubší přesah do problémů každodenních životů.